Mirko Foret

Mirko Foret - hlavičkový papír z roku 1969

Mirko Foret

Trumpetista, dirigent, skladatel a kapelník

Vlastním jménem Miroslav Foret (1922–1998)

Mirko Foret patřil k výrazným osobnostem brněnské populární, taneční a jazzové hudby druhé poloviny 20. století. Byl trumpetistou, dirigentem, skladatelem a kapelníkem vlastního tanečního orchestru. Patřil k nejranější generaci hudebníků Orchestru Gustava Broma, později působil v Symfonickém orchestru brněnského rozhlasu a od druhé poloviny 50. let vedl vlastní profesionální taneční soubor.

Mirko Foret

Rodina a pseudonym Ludvík Kalda

Mirko Foret se narodil jako Miroslav Foret 9. února 1922 ve Svitávce v okrese Blansko.

Část své skladatelské tvorby podepisoval také pseudonymem Ludvík Kalda. Křestní jméno „Ludvík“ zvolil podle svého otce Ludvíka Foreta, příjmení „Kalda“ podle manželky Anny, rozené Kaldové.

Počátky u Gustava Broma

Mirko Foret patřil k nejranějším členům Orchestru Gustava Broma. Gustav Brom založil svůj swingový orchestr v Brně v květnu 1940 a první vystoupení se uskutečnilo 15. června 1940 v hotelu Radhošť v Rožnově pod Radhoštěm.

Původní pětičlenná sestava se brzy rozšířila a mezi trumpetisty, kteří nový soubor doplnili, byl také Mirko Foret. Během války se orchestr rozrostl na dvanáctičlenné těleso a od roku 1942 pravidelně vystupoval také v brněnském rozhlase.

Mirko Foret tak patřil k ranému období souboru, z něhož se později stal jeden z nejvýznamnějších československých jazzových a swingových orchestrů.

Mirko Foret se svými sólisty
Zdroj: Moravská galerie – sbírky on-line (záznam ve sbírkách Moravské galerie)

Konzervatoř a brněnský rozhlas

Po druhé světové válce absolvoval Mirko Foret v roce 1947 brněnskou konzervatoř. V letech 1945–1955 působil jako trumpetista v Symfonickém orchestru brněnského rozhlasu.

Hudební dráha jej poté stále výrazněji vedla k populární, taneční a jazzové hudbě. Od roku 1957 působil vlastní Taneční orchestr Mirko Foreta, kterým v následujících letech prošla řada později významných československých hudebníků, zpěváků, skladatelů a aranžérů.

Více o Tanečním orchestru Mirko Foreta →

Rozhlas, televize a nahrávky

V 50. a 60. letech Mirko Foret pravidelně spolupracoval s Československým rozhlasem a později také s Československou televizí. Jako hostující dirigent nahrával rovněž s Rozhlasovým orchestrem Studio Brno.

Vedle koncertní a rozhlasové činnosti vznikla řada gramofonových nahrávek s jeho orchestrem. Dochované snímky dnes znovu zpřístupňuje mimo jiné digitální archiv Supraphonu.

Více o nahrávkách Mirko Foreta →

Turné v Sovětském svazu

V roce 1962 podnikl Mirko Foret se svým souborem dvouměsíční turné v tehdejším Sovětském svazu. Během tohoto pobytu podle dochovaných informací pořídil také nahrávku pro sovětské gramofonové vydavatelství Melodija.

Finsko a Švédsko

V letech 1967–1980 pravidelně vyjížděl se svým souborem na dlouhodobá zahraniční angažmá do Finska a Švédska.

Jedním z doložených zahraničních turné je cesta do Finska v roce 1969, které se účastnila také zpěvačka Eva Martinová.

S obdobím skandinávských angažmá je spojeno také vystoupení s hudebníky, kteří se později proslavili jako ABBA. Encyklopedie dějin Brna společné vystoupení uvádí, rodinné podklady jej datují na začátek roku 1971. Přesné místo a datum tohoto vystoupení se zatím nepodařilo doložit dobovým švédským či finským pramenem.

Brno a Mirko Foret

Velká část profesního i osobního života Mirko Foreta byla spojena s Brnem. Se svým orchestrem dlouhodobě vystupoval například v tanečních kavárnách Slovan a Evropa nebo v mezinárodním varieté Rozmarýn.

Dochované údaje uvádějí také jeho brněnská bydliště na Dvořákově ulici 8 a později na adrese Tábor 48a.

Vyškovský big band

V 80. letech vedl Mirko Foret vedle vlastního tanečního souboru také Vyškovský big band. S orchestrem dosahoval úspěchů také na jazzových festivalech, například v Kroměříži a Rychnově nad Kněžnou.

Mirko Foret

Osobní život

Mirko Foret nebyl spojen pouze s hudbou. Pamětníci brněnských sportovišť na Riviéře a v Jundrově na něj vzpomínali jako na nadšeného tenistu. Jeho další velkou zálibou bylo zahrádkaření v židenických Akátkách.

Mirko Foret při tenisu

Senior Prix

V roce 1993 získal Mirko Foret Senior Prix Nadace Život umělce. V oficiálním seznamu laureátů je veden jako „Foret Mirko – hráč na trumpetu, dirigent“.

Senior Prix – Nadace Život umělce →

Poslední léta

V posledním období jeho života o něj oddaně pečovaly manželka Anna a dcera Eva.

Mirko Foret zemřel 20. března 1998 v Brně.

Mirko Foret

Mirko Foret v datech

  • 9. 2. 1922 – narozen ve Svitávce.
  • 1940 – patří k raným členům nově vznikajícího Orchestru Gustava Broma.
  • 1945–1955 – trumpetista Symfonického orchestru brněnského rozhlasu.
  • 1947 – absolvuje brněnskou konzervatoř.
  • od 1957 – vede vlastní Taneční orchestr Mirko Foreta.
  • 1962 – dvouměsíční turné v Sovětském svazu.
  • 1967–1980 – opakovaná dlouhodobá angažmá ve Finsku a Švédsku.
  • 80. léta – vede také Vyškovský big band.
  • 1993 – získává Senior Prix.
  • 20. 3. 1998 – umírá v Brně.

Související stránky:
Orchestr Mirko Foreta   |   Nahrávky   |   Miroslav Foret   |   Kontakt

Orchestr Mirko Foreta

Orchestr Mirko Foreta

Taneční orchestr Mirko Foreta patřil v 50. a 60. letech k výrazným brněnským souborům populární, taneční a jazzové hudby. Pod vedením trumpetisty, dirigenta a skladatele Mirko Foreta působil od roku 1957 a pravidelně vystupoval v tanečních kavárnách, varieté, rozhlase i televizi.

Orchestrem prošla řada hudebníků, zpěváků, skladatelů a aranžérů, kteří později získali významné postavení na československé hudební scéně.

Taneční orchestr Mirko Foreta
Taneční orchestr Mirko Foreta

Vznik orchestru

Mirko Foret měl za sebou zkušenosti z raného období Orchestru Gustava Broma a desetileté působení jako trumpetista v Symfonickém orchestru brněnského rozhlasu. Od druhé poloviny 50. let se začal naplno věnovat populární a taneční hudbě s vlastním souborem.

Dochovaná pohlednice vydaná v roce 1964 uvádí:

„Brněnský soubor výborného trumpetisty Mirko Foreta pracuje od roku 1957. Věnuje se převážně interpretaci moderní taneční hudby.“

Orchestr Mirko Foreta na pohlednici z roku 1964
Pohlednice z roku 1964 zachycující Orchestr Mirko Foreta. Mirko Foret je úplně vpravo. Vedle něj zprava M. Petr na klarinet, V. Popelka na kytaru, K. Gříbek na trombon, L. Hudeček na bicí nástroje, M. Hanák na klavír a I. Móži na kontrabas.

Hudebníci orchestru

Tanečním orchestrem Mirko Foreta prošla řada výrazných osobností. Někteří z jeho členů později patřili k nejznámějším československým instrumentalistům, aranžérům a dirigentům.

Trumpety

Mirko Foret – kapelník, trumpetista a dirigent
Jan Slabák – trumpetista, pozdější zakladatel a kapelník Moravanky

Trombony

Mojmír Bártek
K. Gříbek

Saxofony a klarinety

Míla Petr
Zdeněk Novák
Juraj Velčovský
Felix Slováček
Günter Kočí

Klavír, aranžmá a další nástroje

Oldřich Blaha
Lubomír Novosad
Miroslav Hanák
Vladimír Popelka – hudebník, skladatel a aranžér

Kontrabas

Imré Móži
Vincenc Kummer

Zpěváci

Eva Martinová
Karel Duda
Zbyšek Pantůček

Vladimír Popelka a Felix Slováček

Jednou z nejzajímavějších epizod historie orchestru je působení Vladimíra Popelky. Po setkání s Mirkem Foretem se v roce 1962 přestěhoval do Brna, kde se stal hudebním redaktorem Československého rozhlasu a zároveň působil ve Foretově orchestru.

Jeho kolegou zde byl také tehdy začínající Felix Slováček. Paměť národa uchovává fotografii Orchestru Mirko Foreta z roku 1963, na které jsou zachyceni Mirko Foret na trubku, Felix Slováček na altsaxofon a Vladimír Popelka na tenorsaxofon.

Vladimír Popelka – Paměť národa →

Eva Martinová

Mirko Foret, Eva Martinová a Karel Duda

Jednou z nejvýraznějších zpěvaček orchestru byla Eva Martinová, jedna z populárních brněnských zpěvaček 60. let. Do Tanečního orchestru Mirko Foreta nastoupila v roce 1960.

V roce 1969 odjela s Foretovým orchestrem na zájezd do Finska. Podle Encyklopedie dějin města Brna se z tohoto turné již do Československa nevrátila. Později žila v Německu a následně ve Spojených státech.

Eva Martinová – Encyklopedie dějin města Brna →

Karel Duda

Také zpěvák Karel Duda byl významnou součástí Foretova orchestru. Encyklopedie dějin města Brna uvádí, že byl jeho členem až do roku 1963.

Společně s Evou Martinovou natočil populární duet Ananas z Caracasu, který se ve své době stal výrazným hitem.

Zbyšek Pantůček

S orchestrem spolupracoval rovněž zpěvák, herec a bavič Zbyšek Pantůček. Později vystupoval mimo jiné se svým bratrem Liborem s Orchestrem Gustava Broma a Studiem Brno.

Zbyšek Pantůček – Encyklopedie dějin města Brna →

Rozhlas a televize

V 50. a 60. letech Mirko Foret a jeho orchestr pravidelně spolupracovali s Československým rozhlasem a později rovněž s Československou televizí.

Mirko Foret vystupoval také jako hostující dirigent s Rozhlasovým orchestrem Studio Brno. Pro rozhlas a gramofonová vydavatelství vznikala řada nahrávek s Foretovým orchestrem i jednotlivými zpěváky.

Orchestr Mirko Foreta při zkoušce v hotelu Slovan
Mirko Foret se svým orchestrem při zkoušce v kavárně hotelu Slovan v Brně.

Slovan, Evropa, Rozmarýn a Alfa

Významnou část činnosti orchestru tvořila dlouhodobá angažmá v tehdejších tanečních kavárnách a zábavních podnicích.

  • hotel Slovan,
  • kavárna Evropa,
  • mezinárodní varieté Rozmarýn.

V Praze vystupoval orchestr také ve známé kavárně Alfa na Václavském náměstí.

Taneční orchestry tohoto typu byly v 50. a 60. letech důležitou součástí městského kulturního života. Nešlo pouze o příležitostná vystoupení, ale často o pravidelná dlouhodobá angažmá, během nichž orchestr vytvářel každovečerní hudební program.

Aranžmá pro další taneční orchestry

Foretův soubor nebyl znám pouze svými vystoupeními. Dobové vzpomínky hudebníků dokládají, že Mirko Foret poskytoval dalším tanečním kapelám také profesionální aranžmá nových populárních skladeb.

Ve vzpomínkách zveřejněných ve Strmilovských novinách je Foretův orchestr označen jako jeden z hlavních zdrojů kvalitních hudebních úprav pro regionální taneční soubory.

Vzpomínky na taneční orchestry – Strmilovské noviny →

Gramofonové nahrávky

Foretův orchestr doprovázel řadu zpěváků také při studiovém nahrávání. Dochované archivní záznamy Supraphonu například uvádějí nahrávku Za lesem s Antonínem Hrůzou, dokončenou 20. dubna 1967.

Na konci roku 1967 natočil Taneční orchestr Mirko Foreta také českou verzi skladby Poslední waltz (The Last Waltz) se zpěvákem Zbyškem Pantůčkem. Archiv Supraphonu uvádí dokončení této nahrávky 29. prosince 1967.

Nahrávky Mirko Foreta a jeho orchestru →

Sovětský svaz 1962

V roce 1962 podnikl Mirko Foret se svým souborem dvouměsíční turné po tehdejším Sovětském svazu.

Podle dochovaných rodinných údajů zde orchestr pořídil také gramofonovou nahrávku pro sovětské vydavatelství Melodija. Přesné katalogové údaje této desky se zatím nepodařilo spolehlivě dohledat.

Finsko a Švédsko

Zahraniční působení bylo významnou částí historie orchestru. V letech 1967–1980 Mirko Foret se svými hudebníky pravidelně vyjížděl na dlouhodobá angažmá do Finska a Švédska.

Jedno takové finské turné máme přesněji doloženo rokem 1969 díky životopisu zpěvačky Evy Martinové.

Setkání s budoucí skupinou ABBA

K nejzajímavějším epizodám skandinávského období patří společné vystoupení s hudebníky, kteří se později proslavili jako ABBA.

Encyklopedie dějin města Brna uvádí, že Foret během svých skandinávských angažmá vystoupil s tehdy začínající skupinou ABBA. Rodinné prameny toto setkání datují na začátek roku 1971.

V té době však čtveřice Agnetha Fältskog, Björn Ulvaeus, Benny Andersson a Anni-Frid Lyngstad ještě běžně nepoužívala jméno ABBA. Přesné místo a datum společného programu proto zůstává předmětem dalšího archivního pátrání.

Mirko Foret – Encyklopedie dějin města Brna →

Význam orchestru

Taneční orchestr Mirko Foreta byl jedním z profesionálních souborů, které utvářely poválečnou brněnskou taneční a populární hudbu. Vedle samotných koncertů a tanečních večerů měl význam také jako místo setkávání a profesního růstu mladých hudebníků.

Jeho řadami prošli interpreti, kteří později působili v předních československých orchestrech, rozhlase, televizi, Supraphonu nebo sami vedli významná hudební tělesa.

Foretův orchestr tak představuje jednu z méně připomínaných, ale zajímavých kapitol historie brněnského jazzu, swingu a populární hudby 50. a 60. let 20. století.


Související stránky:
Mirko Foret   |   Nahrávky   |   Miroslav Foret   |   Kontakt

Nahrávky Mirko Foreta

Nahrávky Mirko Foreta

Mirko Foret se během své hudební kariéry podílel na řadě rozhlasových, televizních a gramofonových nahrávek jako trumpetista, dirigent, kapelník i vedoucí vlastního orchestru.

Významná část dochovaných snímků vznikla s Tanečním orchestrem Mirko Foreta a byla vydána společností Supraphon. Další nahrávky vznikaly s rozhlasovými orchestry, zejména se Studiem Brno.

Řada původních gramofonových snímků byla v posledních letech znovu digitalizována a dnes je dostupná v archivních edicích Supraphonu.

Mirko Foret se svým orchestrem – Supraphonline.cz →

Mirko Foret – Supraphonline.cz →

Dochované nahrávky orchestru

Digitální katalog Supraphonu eviduje pod názvem Mirko Foret se svým orchestrem mimo jiné následující skladby:

  • Ada mia
  • Dívka z Iguasú
  • Hloupý Honza
  • Java
  • Na náměstí
  • Nestyďte se za lásku
  • Posvícenská muzika
  • Prší, prší
  • Rosalie
  • Sedm vrchů, sedm moří
  • Svatba ve fraku
  • Víc už si nežádám
  • Za lesem

Dívka z Iguasú

Jednou z nejlépe archivně zdokumentovaných nahrávek je Dívka z Iguasú.

Hudba: Bedřich Nikodem
Text: Erich Sojka
Zpěv: Jiří Vašíček
Doprovod: Mirko Foret se svým orchestrem
Nahráno: 13. července 1962
Místo: Studio Strahov
První vydání: 1963

Archiv Supraphonu uvádí přesné datum dokončení nahrávky 13. 7. 1962 a jako místo nahrávání Studio Strahov.

Dívka z Iguasú – Supraphonline.cz →

Sedm vrchů, sedm moří

Sedm vrchů, sedm moří je českou verzí zahraniční skladby Sieben Berge, sieben Täler.

Hudba: Dorothy Wright, Larry Sullivan
Původní text: Dorothy Wright, Larry Sullivan
Český text: Pavel Vrbka
Zpěv: Věra Benešová a Pavel Benš
Doprovod: Mirko Foret se svým orchestrem
Nahráno: 16. září 1958
Místo: Studio Strahov
První vydání: 1958

Jde tedy o jednu z nejstarších dnes digitálně dostupných nahrávek Foretova vlastního orchestru.

Sedm vrchů, sedm moří – Supraphonline.cz →

Nestyďte se za lásku

Hudba: Miloslav Petr
Text: Alois Matoušek
Zpěv: Eva Martinová a Milan Martin
Doprovod: Mirko Foret se svým orchestrem

Píseň je jednou z dochovaných nahrávek připomínajících spolupráci Foretova orchestru se zpěvačkou Evou Martinovou, která s orchestrem působila během 60. let.

Nestyďte se za lásku – Supraphonline.cz →

Za lesem

Hudba: Miroslav Hanák
Text: Růžena Sypěnová
Zpěv: Antonín Hrůza
Doprovod: Mirko Foret se svým orchestrem
Nahrávka dokončena: 20. dubna 1967

Miroslav Hanák patřil také mezi hudebníky spojené s Foretovým orchestrem.

Za lesem – Supraphonline.cz →

Prší, prší

Hudba: Alois Wolf
Text: Jiřina Fikejzová
Zpěv: Rudolf Cortés
Doprovod: Mirko Foret se svým orchestrem

Nahrávka je zajímavá také spoluprací Foretova orchestru s jedním z nejznámějších československých zpěváků 50. a 60. let, Rudolfem Cortésem.

Prší, prší – Supraphonline.cz →

Ada mia

Hudba: G. Malgoni
Český text: Jindřich Kumpošt
Zpěv: Zbyšek Pantůček
Doprovod: Mirko Foret se svým orchestrem

Nahrávka připomíná spolupráci se Zbyškem Pantůčkem, který patřil mezi zpěváky spojené s Foretovým souborem.

Ada mia – Supraphonline.cz →

Na náměstí

Hudba: Andrej Lieskovský
Text: Vít Ilek
Zpěv: Zdeněk Kratochvíl
Doprovod: Mirko Foret se svým orchestrem

Na náměstí – Supraphonline.cz →

Další skladby s Foretovým orchestrem

  • Hloupý Honza – zpěv Vlasta Bláhová
  • Java – Mirko Foret
  • Posvícenská muzika
  • Rosalie – zpěv Eva Martinová
  • Svatba ve fraku
  • Víc už si nežádám (Just Loving You) – zpěv Eva Martinová

Archivní katalog není nutně úplným soupisem všech nahrávek, které Mirko Foret během své kariéry pořídil. Řada rozhlasových snímků nebyla vydána na samostatných gramofonových deskách a část materiálu může zůstávat pouze v rozhlasových či soukromých archivech.

Mirko Foret jako dirigent a trumpetista

Supraphon vede také samostatný profil Mirko Foret, na němž jsou evidovány nahrávky, u kterých nevystupuje pouze jeho vlastní orchestr.

  • Bílé vánoce (White Christmas)
  • Hýčkám baby (Come Back When You Grow Up)
  • Java
  • Jódl dixieland
  • Kde ses toulal
  • Mám čas
  • Mámo (Mamma)
  • Noc a den (Night And Day)
  • Přijela k nám pouť
  • Půlnoc
  • Roberto
  • Seznámení
  • Spadla hvězda
  • Tajná zpráva

Studio Brno

Mirko Foret spolupracoval také s Rozhlasovým orchestrem Studio Brno jako dirigent.

Například u nahrávky Mámo (Mamma) se zpěvačkou Vlastou Bláhovou eviduje Supraphon:

Hudba: Cesare Andrea Bixio
Původní text: Bruno Cherubini
Český text: Vladimír Fux
Zpěv: Vlasta Bláhová
Řídí: Mirko Foret
Orchestr: Studio Brno
Rok nahrání: 1966
Místo: Československý rozhlas

Mámo – Supraphonline.cz →

Eva Martinová

Velké množství dochovaných rozhlasových a gramofonových snímků je spojeno se zpěvačkou Evou Martinovou, která získala v roce 1960 stálé angažmá v orchestru Mirko Foreta.

V současném digitálním katalogu Supraphonu se dochovaly například skladby Nestyďte se za lásku, Rosalie a Víc už si nežádám, na nichž ji doprovází Foretův orchestr. Další nahrávky s Evou Martinovou vznikly se Studiem Brno a dalšími rozhlasovými tělesy.

Eva Martinová – archivní album Supraphonu →

Melodija – Sovětský svaz 1962

V roce 1962 podnikl Mirko Foret se svým souborem dvouměsíční turné v tehdejším Sovětském svazu.

Podle dochovaných rodinných informací zde pořídil také gramofonovou nahrávku pro sovětské vydavatelství Melodija.

Přesné katalogové číslo, název desky a kompletní seznam skladeb se zatím nepodařilo spolehlivě doložit. Tato část diskografie proto zůstává předmětem dalšího archivního pátrání.

Poslech

Další dochované nahrávky lze poslouchat přímo v digitálním katalogu Supraphonu.

Mirko Foret se svým orchestrem – všechny dostupné skladby →

Mirko Foret – další nahrávky a dirigentská spolupráce →


Související stránky:
Mirko Foret   |   Orchestr Mirko Foreta   |   Miroslav Foret   |   Kontakt

Miroslav Foret

Miroslav Foret

Miroslav Foret

Hudebník, skladatel, publicista, sociolog a profesor

Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. se narodil 20. prosince 1946 v Brně. Je synem trumpetisty, dirigenta a kapelníka Mirko Foreta. Hudbě se věnoval od dětství, později působil jako saxofonista, skladatel a hudební publicista. Vedle hudební dráhy se postupně prosadil také jako sociolog, výzkumník, vysokoškolský pedagog a odborník na marketing, marketingovou komunikaci a výzkum veřejného mínění.

Hudba od dětství

Miroslav Foret se věnoval hudbě od osmi let, kdy začal zpívat s orchestrem svého otce. Vystupoval s ním na koncertech a tanečních zábavách v Brně, Bratislavě a Ostravě, ale také v proslulém sále pražské Lucerny.

V písničce Ananas z Caracasu můžete přibližně od 1:55 min. slyšet dětský hlas Miroslava Foreta.

Od počátku 70. let Miroslav Foret se svým otcem příležitostně hrával na saxofon, včetně zahraničních angažmá ve Švédsku.

Miroslav Foret

Rozhlas, televize a hudební publicistika

Již během vysokoškolských studií připravoval Miroslav Foret rozhlasové a později také televizní pořady. Od poloviny 60. let psal scénáře hudebních a zábavných pořadů pro Československý rozhlas a Československou televizi v Brně.

O populární a jazzové hudbě psal v 60. až 80. letech do denního i odborného tisku. Postupně se populární hudbě začal věnovat nejen jako aktivní hudebník a publicista, ale také z pohledu sociologie a společenského výzkumu.

Gustav Brom

Miroslav Foret s Orchestrem Gustava Broma
Na turné v Německu v květnu 1982. V přední řadě zleva Helena Vondráčková, Gustav Brom, Jiří Korn a členky vokálního tria. V zadních řadách mezi muzikanty třetí zprava Miroslav Foret.

V letech 1980–1987 Miroslav Foret příležitostně hrával na saxofon také s Orchestrem Gustava Broma. Tím vzniklo zajímavé generační propojení: jeho otec Mirko Foret patřil k nejranější generaci hudebníků Bromova orchestru na počátku 40. let a o čtyři desetiletí později s Gustavem Bromem spolupracoval také jeho syn.

Skladatel Miroslav Terov

V 70. a 80. letech psal Miroslav Foret také skladby pro Orchestr Gustava Broma, Rozhlasový orchestr Studio Brno a další brněnské soubory, včetně vlastních.

Své skladby podepisoval rovněž pseudonymem Miroslav Terov. Jeho skladby byly nahrávány ve studiích Československého rozhlasu v Brně, zejména Orchestrem Gustava Broma a orchestrem brněnského rozhlasu. Část těchto nahrávek byla později vydána také na CD.

Miroslav Foret – Encyklopedie dějin města Brna →

Miroslav Foret

Od hudby k sociologii

Vedle hudby se Miroslav Foret od mládí věnoval také vědě. V letech 1965–1970 studoval na tehdejší Univerzitě J. E. Purkyně v Brně, dnešní Masarykově univerzitě. Absolvoval studium sociologie a numerické matematiky.

V roce 1972 získal na Univerzitě Karlově v Praze titul PhDr. v oboru sociologie a v roce 1979 získal vědeckou hodnost CSc. v oboru sociologie.

V 70. a 80. letech se odborně zabýval mimo jiné statistickým zpracováním sociologických dat, sociálními ukazateli, veřejným míněním a využitím počítačů v sociologickém výzkumu.

Profesní životopis – Masarykova univerzita →

Populární hudba jako předmět vědeckého výzkumu

Hudba se postupně propojila také s jeho vědeckou prací. V 80. letech se Miroslav Foret zabýval sociologií populární hudby a výzkumem hudebních preferencí. Sociologická encyklopedie jej uvádí jako prvního českého sociologa, který populární hudbu uchopil jako významné společenské téma.

Výsledky svých výzkumů publikoval nejen v Československu, ale také v zahraničních odborných časopisech. Mezi jeho práce věnované populární hudbě patří například studie o hudebních preferencích československé mládeže nebo o sociologických aspektech populární hudby v Československu 80. let.

V zahraničním časopise Popular Music and Society vyšly například jeho studie Music Preferences of Youth in the Czechoslovak Socialist Republic in the 1980s, Sociological Aspects of Popular Music in Czechoslovakia in the Eighties a práce věnovaná teoretickým a metodologickým problémům výzkumu populární hudby.

Miroslav Foret – Sociologická encyklopedie →

Populární hudba je když…

Propojení celoživotního zájmu o hudbu s odbornou prací se promítlo také do jeho knih. V roce 1988 vyšla publikace Hodnoty, hodnocení a světový názor v populární hudbě: Společenské souvislosti.

V roce 1990 následovala populárněji pojatá kniha Populární hudba je když…. K hudební tematice se vrátil také například publikací Jesus Christ Superstar a ostatní rockové opery z roku 1994.

Vědecká a akademická kariéra

Od roku 1990 se Miroslav Foret soustředil především na svou odbornou, vědeckovýzkumnou a pedagogickou činnost. Jeho hlavními tématy se postupně staly marketing, marketingová komunikace, marketingový výzkum a veřejné mínění.

Na počátku 90. let působil v Institutu pro výzkum veřejného mínění a následně na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1996 se na této fakultě habilitoval. Později byl jmenován profesorem managementu na České zemědělské univerzitě v Praze.

IIMCE a rozvoj vysokoškolského vzdělávání

V první polovině 90. let se Miroslav Foret významně podílel také na rozvoji vzdělávání v oblasti podnikání a marketingu. V letech 1993–1997 vedl Centrum rozvoje malého podnikání České republiky, které vzniklo s podporou Komise pro rozvoj malého podnikání ve střední Evropě Kongresu Spojených států.

V roce 1994 založil s partnery z nizozemského Haagu Mezinárodní institut marketingu, komunikace a podnikání – IIMCE. Podílel se rovněž na vzniku a rozvoji soukromého vysokoškolského vzdělávání a stal se spoluzakladatelem a prvním rektorem Soukromé vysoké školy ekonomické ve Znojmě.

Za svoji práci v oblasti rozvoje malého podnikání obdržel také zlatou plaketu Komise Kongresu USA pro rozvoj malého podnikání ve střední Evropě.

Nadační fond Věry Foretové

Miroslav Foret je rovněž členem správní rady Nadačního fondu Věry Foretové, který vznikl v roce 2024 na památku jeho manželky PhDr. Věry Foretové a jako pokračování hodnot a aktivit, kterým se během svého života věnovala.

Posláním fondu je především podpora dětí a mladistvých ve vzdělávání, sportu, kultuře a společenském začlenění. Zaměřuje se zejména na konkrétní pomoc dětem a mladým lidem, kterým může podpora umožnit kvalitnější vzdělávání, společenskou integraci nebo rozvoj jejich sportovních, kulturních, uměleckých a volnočasových aktivit.

Fond má zároveň výrazný rodinný charakter. Ve správní radě působí prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc., jeho syn Nikola Foret, který je předsedou správní rady, a snacha Lucie Foretová.

O Nadačním fondu Věry Foretové →

Odborné knihy a publikace

Jako prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. je autorem či spoluautorem desítek domácích i zahraničních odborných publikací. Vedle sociologie a populární hudby se jeho knižní tvorba zaměřila především na marketing, komunikaci, marketingový výzkum a veřejné mínění.

  • Sociální ukazatele (1980, spoluautor Michal Illner)
  • Hodnoty, hodnocení a světový názor v populární hudbě (1988)
  • Populární hudba je když… (1990)
  • Komunikace s veřejností (1994)
  • Jesus Christ Superstar a ostatní rockové opery (1994)
  • Komunikující město (1996)
  • Marketingová komunikace
  • Marketingový výzkum
  • Marketingový průzkum
  • Marketing pro začátečníky

Jeho odborná dráha tak představuje poměrně neobvyklé propojení hudební praxe, sociologie, statistiky, výzkumu veřejného mínění a později marketingu a marketingové komunikace.

Dvě generace Foretů a Gustav Brom

Zajímavým pojítkem mezi hudebními životy otce a syna zůstal Gustav Brom. Mirko Foret patřil k rané generaci hudebníků jeho orchestru a Miroslav Foret s Bromovým orchestrem o několik desetiletí později spolupracoval jako saxofonista a autor skladeb.

O spolupráci obou M. Foretů se svým orchestrem hovoří v následujícím záznamu z natáčení v rozhlasovém studiu Dukla dne 14. února 1987 sám Gustav Brom.

Miroslav Foret v datech

  • 20. 12. 1946 – narozen v Brně.
  • od 8 let – zpívá s orchestrem svého otce Mirko Foreta.
  • 1965–1970 – studium na UJEP v Brně.
  • 1970 – absolvuje sociologii a numerickou matematiku.
  • 1972 – získává PhDr. ze sociologie na Univerzitě Karlově.
  • 70. léta – hraje na saxofon také s orchestrem svého otce.
  • 1979 – získává vědeckou hodnost CSc. ze sociologie.
  • 1980–1987 – příležitostně hraje s Orchestrem Gustava Broma.
  • 80. léta – výzkum sociologie populární hudby a hudebních preferencí.
  • 1990 – vychází kniha Populární hudba je když….
  • 1994 – spoluzakládá IIMCE.
  • 1996 – habilituje se na Masarykově univerzitě.
  • 2003 – jmenován profesorem v oboru management.
  • 2005–2010 – první rektor Soukromé vysoké školy ekonomické ve Znojmě; na jejím vzniku se podílel již v letech 2003–2005.
  • 2024 – člen správní rady Nadačního fondu Věry Foretové.

Související stránky:
Mirko Foret   |   Orchestr Mirko Foreta   |   Nahrávky Mirko Foreta   |   Kontakt