Orchestr Mirko Foreta
Taneční orchestr Mirko Foreta patřil v 50. a 60. letech k výrazným brněnským souborům populární, taneční a jazzové hudby. Pod vedením trumpetisty, dirigenta a skladatele Mirko Foreta působil od roku 1957 a pravidelně vystupoval v tanečních kavárnách, varieté, rozhlase i televizi.
Orchestrem prošla řada hudebníků, zpěváků, skladatelů a aranžérů, kteří později získali významné postavení na československé hudební scéně.
Vznik orchestru
Mirko Foret měl za sebou zkušenosti z raného období Orchestru Gustava Broma a desetileté působení jako trumpetista v Symfonickém orchestru brněnského rozhlasu. Od druhé poloviny 50. let se začal naplno věnovat populární a taneční hudbě s vlastním souborem.
Dochovaná pohlednice vydaná v roce 1964 uvádí:
„Brněnský soubor výborného trumpetisty Mirko Foreta pracuje od roku 1957. Věnuje se převážně interpretaci moderní taneční hudby.“
Hudebníci orchestru
Tanečním orchestrem Mirko Foreta prošla řada výrazných osobností. Někteří z jeho členů později patřili k nejznámějším československým instrumentalistům, aranžérům a dirigentům.
Trumpety
Mirko Foret – kapelník, trumpetista a dirigent
Jan Slabák – trumpetista, pozdější zakladatel a kapelník Moravanky
Trombony
Mojmír Bártek
K. Gříbek
Saxofony a klarinety
Míla Petr
Zdeněk Novák
Juraj Velčovský
Felix Slováček
Günter Kočí
Klavír, aranžmá a další nástroje
Oldřich Blaha
Lubomír Novosad
Miroslav Hanák
Vladimír Popelka – hudebník, skladatel a aranžér
Kontrabas
Imré Móži
Vincenc Kummer
Zpěváci
Eva Martinová
Karel Duda
Zbyšek Pantůček
Vladimír Popelka a Felix Slováček
Jednou z nejzajímavějších epizod historie orchestru je působení Vladimíra Popelky. Po setkání s Mirkem Foretem se v roce 1962 přestěhoval do Brna, kde se stal hudebním redaktorem Československého rozhlasu a zároveň působil ve Foretově orchestru.
Jeho kolegou zde byl také tehdy začínající Felix Slováček. Paměť národa uchovává fotografii Orchestru Mirko Foreta z roku 1963, na které jsou zachyceni Mirko Foret na trubku, Felix Slováček na altsaxofon a Vladimír Popelka na tenorsaxofon.
Vladimír Popelka – Paměť národa →
Eva Martinová
Jednou z nejvýraznějších zpěvaček orchestru byla Eva Martinová, jedna z populárních brněnských zpěvaček 60. let. Do Tanečního orchestru Mirko Foreta nastoupila v roce 1960.
V roce 1969 odjela s Foretovým orchestrem na zájezd do Finska. Podle Encyklopedie dějin města Brna se z tohoto turné již do Československa nevrátila. Později žila v Německu a následně ve Spojených státech.
Eva Martinová – Encyklopedie dějin města Brna →
Karel Duda
Také zpěvák Karel Duda byl významnou součástí Foretova orchestru. Encyklopedie dějin města Brna uvádí, že byl jeho členem až do roku 1963.
Společně s Evou Martinovou natočil populární duet Ananas z Caracasu, který se ve své době stal výrazným hitem.
Zbyšek Pantůček
S orchestrem spolupracoval rovněž zpěvák, herec a bavič Zbyšek Pantůček. Později vystupoval mimo jiné se svým bratrem Liborem s Orchestrem Gustava Broma a Studiem Brno.
Zbyšek Pantůček – Encyklopedie dějin města Brna →
Rozhlas a televize
V 50. a 60. letech Mirko Foret a jeho orchestr pravidelně spolupracovali s Československým rozhlasem a později rovněž s Československou televizí.
Mirko Foret vystupoval také jako hostující dirigent s Rozhlasovým orchestrem Studio Brno. Pro rozhlas a gramofonová vydavatelství vznikala řada nahrávek s Foretovým orchestrem i jednotlivými zpěváky.
Slovan, Evropa, Rozmarýn a Alfa
Významnou část činnosti orchestru tvořila dlouhodobá angažmá v tehdejších tanečních kavárnách a zábavních podnicích.
- hotel Slovan,
- kavárna Evropa,
- mezinárodní varieté Rozmarýn.
V Praze vystupoval orchestr také ve známé kavárně Alfa na Václavském náměstí.
Taneční orchestry tohoto typu byly v 50. a 60. letech důležitou součástí městského kulturního života. Nešlo pouze o příležitostná vystoupení, ale často o pravidelná dlouhodobá angažmá, během nichž orchestr vytvářel každovečerní hudební program.
Aranžmá pro další taneční orchestry
Foretův soubor nebyl znám pouze svými vystoupeními. Dobové vzpomínky hudebníků dokládají, že Mirko Foret poskytoval dalším tanečním kapelám také profesionální aranžmá nových populárních skladeb.
Ve vzpomínkách zveřejněných ve Strmilovských novinách je Foretův orchestr označen jako jeden z hlavních zdrojů kvalitních hudebních úprav pro regionální taneční soubory.
Vzpomínky na taneční orchestry – Strmilovské noviny →
Gramofonové nahrávky
Foretův orchestr doprovázel řadu zpěváků také při studiovém nahrávání. Dochované archivní záznamy Supraphonu například uvádějí nahrávku Za lesem s Antonínem Hrůzou, dokončenou 20. dubna 1967.
Na konci roku 1967 natočil Taneční orchestr Mirko Foreta také českou verzi skladby Poslední waltz (The Last Waltz) se zpěvákem Zbyškem Pantůčkem. Archiv Supraphonu uvádí dokončení této nahrávky 29. prosince 1967.
Nahrávky Mirko Foreta a jeho orchestru →
Sovětský svaz 1962
V roce 1962 podnikl Mirko Foret se svým souborem dvouměsíční turné po tehdejším Sovětském svazu.
Podle dochovaných rodinných údajů zde orchestr pořídil také gramofonovou nahrávku pro sovětské vydavatelství Melodija. Přesné katalogové údaje této desky se zatím nepodařilo spolehlivě dohledat.
Finsko a Švédsko
Zahraniční působení bylo významnou částí historie orchestru. V letech 1967–1980 Mirko Foret se svými hudebníky pravidelně vyjížděl na dlouhodobá angažmá do Finska a Švédska.
Jedno takové finské turné máme přesněji doloženo rokem 1969 díky životopisu zpěvačky Evy Martinové.
Setkání s budoucí skupinou ABBA
K nejzajímavějším epizodám skandinávského období patří společné vystoupení s hudebníky, kteří se později proslavili jako ABBA.
Encyklopedie dějin města Brna uvádí, že Foret během svých skandinávských angažmá vystoupil s tehdy začínající skupinou ABBA. Rodinné prameny toto setkání datují na začátek roku 1971.
V té době však čtveřice Agnetha Fältskog, Björn Ulvaeus, Benny Andersson a Anni-Frid Lyngstad ještě běžně nepoužívala jméno ABBA. Přesné místo a datum společného programu proto zůstává předmětem dalšího archivního pátrání.
Mirko Foret – Encyklopedie dějin města Brna →
Význam orchestru
Taneční orchestr Mirko Foreta byl jedním z profesionálních souborů, které utvářely poválečnou brněnskou taneční a populární hudbu. Vedle samotných koncertů a tanečních večerů měl význam také jako místo setkávání a profesního růstu mladých hudebníků.
Jeho řadami prošli interpreti, kteří později působili v předních československých orchestrech, rozhlase, televizi, Supraphonu nebo sami vedli významná hudební tělesa.
Foretův orchestr tak představuje jednu z méně připomínaných, ale zajímavých kapitol historie brněnského jazzu, swingu a populární hudby 50. a 60. let 20. století.
Související stránky:
Mirko Foret | Nahrávky | Miroslav Foret | Kontakt